Kar

Během smuteční večeře, během cinkání skleniček a klidného doprovodu smuteční kapely, se místo klidného rozloučení začnou odehrávat střípky ze života minulé osoby. Ta skrz náhodné pohyby číšníka, skrz nenápadné kombinace hudby, slov a předmětů, ožívá, tak jako ožívá i představivost hostů. Ti se opojení vínem začnou vžívat do minulosti, až se nakonec sami stanou postavami příběhu o Anně Karenině.

Kabaret ruského realismu staví a nastoluje dramaturgii živou, živočišnou, autorsky zpracovanou hudbou, postavenou na základě ruských tradic. Harmonika, perkuse, housle, cello, basa a pěti hlas provede metamorfózu hudby a divadla, kabaretu a intimních scén pohyblivých předmětů. Rytmika stoupá do poslední chvíle, ve které se (před dveřmi smrti) najednou divák a herec octnou opět na začátku – u stolu se skleničkou vína v ruce.