Morfium

„Já jsem já a můj svět už není. V tomto světě já nejsem já.“

Konstantin Willemann je třicetiletý Varšavan v říjnu roku 1939. Je to bonviván, potrpí si na vybraná vína, rychlá auta a matčiny peníze. Konstantin nade vše miluje svou polskou ženu a syna. Kosťa ale také miluje morfium v žilách a pod sebou tělo židovské prostitutky Salome.

Do ucha mu šeptá černý anděl slova, která jsou ještě opojnější a ničivější než stříkačka s tekutým štěstím.

Potomek německého aristokrata a popolštěné Slezanky bojuje za Polsko v nacistické uniformě; Kostík ale ve skutečnosti není Polák, Němec, odbojář, ani zrádce. Kdo je Konstantin Willemann, Kosťa, Kostík? Někdo, nikdo.

Není na světě z žádného jiného důvodu, než aby žil. Jeho bytí slouží výhradně jeho bytí.

Tento nejednoznačný jedinec se zrcadlí také v dnešních společenských výzvách a dilematech, které žádají jasné odpovědi na otázky našich identit a postojů.

V rozostřeném Kostíkovi se tak při bližším pohledu může spatřit i člověk zmítaný zběsilostí 21. století.

Multižánrová inscenace vychází ze stejnojmenného románu Szczepana Twardocha o slabém, rozervaném člověku zamotaném do velkých dějinných událostí.